![]() | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dnes: Sobota, 1. adventní týden | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
O farnosti Novinky Pořad bohoslužeb Farní informace Poutě a posvícení Farní rada Kostely a kaple Duchovní správci Zajímavé texty Mapa farnosti Činnosti spolků Kontakt Odkazy aktualizace: 5.12.2023 |
Změna vyhrazena - aktuální informace na www.farnostzleby.cz
Může být Maria vzorem žen dnes? Ztráta matky Před nedávnem jsem navštívil výstavu v klášteře Marienstern u Bautzenu u příležitosti oslav 750 let jeho trvání. Část této expozice měla název „Krásné ženy“. Nejkrásnější a nejúchvatnější umělecká díla oslavující ženy nebyla věnována portrétům hereček a zpěvaček - šlo o překrásná zpodobnění Marie v malířství a v sochařství. Právě tyto exponáty přilákaly nejvíce návštěvníků. Především ženy. Byly tam vystaveny dokonce tři madony, které představovaly typ „Maria gravida“. Gravida znamená „těhotná“, požehnaná Maria, která je plná naděje. Před tímto vyobrazením prodlévaly ženy obzvláště dlouho. Vůbec se nechci ptát proč. Možná cítily své nepřekonatelné povolání k mateřství. Zeptejte se jednou osob nejrůznějšího původu a věku, o kom hovoří s nejvyšší úctou a vděčností. Je jím skoro vždycky jejich vlastní matka. Pokud člověk ještě matku má, ani si to neuvědomuje - a o odpovědi musí teprve přemýšlet. Ale když jsem svoji matku ztratil, byl jsem tak smutný, že jsem byl vlastně sám sebou zděšen. V duchu jsem si říkal: přece věříš ve zmrtvýchvstání, proč tedy pociťuješ ztrátu matky a prázdnotu, která vznikla jejím odchodem, tak hořce? V této pro mě těžké hodině mi napsal jeden farář: „Pane kardinále, nestyďte se, že tak truchlíte pro svou matku. Matka je místem, na kterém nám Bůh daroval duši. Proto pro nás je a zůstane tak důležitá po celý život.“ Mnohé ženy vůbec nevědí, co ztrácejí odmítnutím mateřství. Maria byla matka. Říkají: byla to hodná, tichá, ale neaktivní žena. Ptám se Vás: která žena musí být aktivnější a kreativnější než matka? (Joachim Meisner) Krize v životě Opustit staré pro nové Krize nemusí v lidském životě znamenat tragickou událost. I když tato zkušenost bývá obvykle velmi bolestná, jedná se o doprovodný proces vnitřního růstu. Chce-li člověk dospět k nové životní etapě, musí bezpodmínečně opustit tu starou. Opouštíme dětství, abychom mohli vstoupit do dospívání a dospělosti. Někdy je třeba také vědomě odložit juvenilní ”nezávislost” a ”svobodu”, abychom mohli přijmout odpovědnost při budování zralých, trvalých a odpovědných vztahů s druhými. S krizí je to podobné i v duchovním životě. Krize růstu otvírá před každým jedincem nové lidské i duchovní prostory. Očišťuje od sobectví a sebestřednosti a ukazuje člověku potřebu stále dokonaleji se otevírat Bohu a bližním. Krizové stavy pro nás vždy znamenají výzvu, díky níž dokážeme překonávat svou lidskou i duchovní nezralost. Duchovní cvičení podle sv. Ignáce z Loyly* nás mohou naučit přijmout krizi jako ”normální” stav nitra vedoucí k obrácení, očištění a větší odevzdanosti Bohu. Obvykle každá krizová situace je velice složitá. Bývá těžké jednoznačně stanovit její zdroj. Přesto však lze poukázat na určité společné zdroje lidských krizí. Dnes se nejčastěji vyskytují jako dvě příčiny: falešná životní očekávání a touha po úspěchu. (Podle Józefa Augustyna) |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(c) 2005-2023 Farnost Žleby |