Malý kurz sebeobrany proti masáži mozku.

“To je masáž mozku!” případně “Zas mi masírují mozek!”

Bývá častý pocit, který se od podob jemně akademických po jadrně české objevuje u mnoha lidí, jakmile přijdou do styku s tvorbou sdělovacích prostředků, s projevy politiků, politologů, komentátorů a takzvaných publicistů všech barev. Nejde jen o masmédia.Mozky jsou masírovány v pracovních, milostných, rodinných, stejně jako v mezinárodních vztazích co svět světem stojí. Řekl bych, že masáž mozku je chytrá a prolhaná sestřenice kritického myšlení.

Co je kritické myšlení?

Kritické myšlení je pečlivé a uvážené rozhodnutí o tom, zda nějaké tvrzení přijmeme, odmítneme, nebo zda se úsudku o něm zřekneme. Kritické myšlení zároveň rozhoduje s stupni jistoty, s níž k těmto závěrům dospíváme. Nejde jen o získávání a uchovávání informací, ani o pouhý talent nebo soubor dovedností, kritickým se myšlení stává až ve chvíli, kdy je užíváme. Dnes zkusím popsat, jak pracuje masáž mozku s jedním ze základních pravidel kritického myšlení, s “pravidlem věcnosti.”.

Dejme tomu, že pan Novák řekne výrok “A”. Výrok “A” se nám vůbec, ale vůbec nehodí. Přitom na výroku “A” přinejmenším něco je, anebo ještě hůř a Bože chraň, výrok “A” je pravdivý.

Masáž mozku prováděná porušením pravidla věcnosti se dělá osmi různými způsoby. Všechny mají společný jmenovatel. O výroku “A” masáž mozku nemluví. Mluví osmi způsoby o něčem jiném.

Nejjednodušší varianta prohlásí, že pan Novák má nízkou inteligenci, nic nepochopil, protože nic pochopit nedokáže, o věci nic neví, byl, je, nebo se chystá být členem nějaké strany, pije a asi taky krade a kdo ví, co všechno dělal jeho tatínek.

Tomu se říká argumentum ad hominem. Místo o výroku “A” masáž mozku černě promluví o člověku, který výrok “A” říká.

Ani v druhém případě nemluví masáž mozku o výroku “A”. Namísto toho se odvolá na lid. K tomu například slouží tak zvané průzkumy veřejného mínění. Všimněte si, že zde nezmiňuje o něčem tak banálním, jako je společná večeře vlivných lidí s řediteli příslušných agentur před tím, než se agentury do nějakého významnějšího průzkumu pustí. Nejjednodušší podoba tohoto druhu masáže mozku je reklama. “Naše auto je ve své třídě nejprodávanější auto! Neměl byste si je také koupit?” A zcela podobně: “Volební preference strany X raketovitě stoupají.” Což je argumentum ad populum.

I do třetice místo o výroku “A” masáž mozku dle okamžité potřeby pohovoří buď o velké, nebo naopak o malé minulosti národa. V našem případě buď o zlatých českých rukou, vynalézavosti a vtipu, nebo naopak o čecháčkovství, provincializmu, zabedněnosti, intoleranci a xenofobii, čímž se místo argumentace odvolává na tradici.

Ve čtvrtém případě masáž mozku místo věcného rozboru výroku “A” podle potřeby a cíle sdělí, co si o výroku “A” myslí Svatý Otec, Albert Einstein, špičkový pěvec pop music, dalajláma, prezident Regan před tím, než onemocněl Alzelmerovou nemocí a prezidentka společnosti českých erotických služeb. Místo argumentace se v tomto případě masáž mozku odvolává na autoritu. Užije tedy argumentum ad vercundiam.

Samozřejmě že ani v pátém případě masáž mozku nemluví o výroku “A”. Zato promluví o nepříjemných důsledcích, které zastávání výroku “A” bude mít. V Čechách bylo v posledních čtyřech stoletích výrokem “A” cokoliv. Takže stačí opravdu jen ťuknout. Tomu se říká argumentum ad vaculum, což je latinský výraz pro hůl, kyj nebo klacek, s čímž jsou zde trvalé zkušenosti.

Masáž mozku ani v případě šestém nepromluví o argumentu “A”. Leč vztáhne chvějící ruku a dojemně řekne: “podívejte se, jak strašné budou následky, kolika lidem ublíží, kolik srdcí zlomí, jak to bude nespravedlivé, musíme být pokorní, jak to ohrozí vaše bytostné zájmy a vnoučátka.” Čímž se místo myšlení osloví soucit a milosrdenství. To je argumentum ad misericordiam

A jak vypadá sedmý druh porušení pravidla věcnosti? Například takto: “Okresní hygienická stanice nedokázala, že je firma X odpovědná za epidemii infekčního průjmu. Firma X za epidemii tudíž neodpovídá.” Místo argumentace se v tomto případě masáž mozku odvolává na nevědomost. Totiž z toho, že něco nebylo doloženo, nebo se nestalo, nutně nevyplývá pravdivost jiného výroku. Čímž jsme se dostali k argumentům ad ignorantiam.

A co ten osmý druh? Samozřejmě, že se opět nemluví o výroku “A”. Namísto toho masáž mozku praví: “ale vždyť ty v tom dušinko jedeš taky, tak co chceš, proč o tom mluvíš!”, čemuž odborníci říkají argumentum quo, neboli ty také, človíčku.

Zaujalo Vás to? Pokud ano, zkusím Vám příště říci o tom, jak masáž mozku využívá chyb v předpokladech.

Část druhá

Minule jsem řekl, že kritické myšlení je pečlivé a uvážené rozhodnutí o tom, zda nějaké trvzení přijmeme, odmítneme, nebo zda se úsudku o něm zřekneme. Kritické myšlení zároveň rozhoduje o stupni jistoty s níž k těmto třem závěrům dospíváme. Také jsem řekl, že kritické myšlení má inteligentní a zlou sestřenici, kterou je masáž mozku. Popsal jsem, jak masáž mozku osmi způsoby porušuje pravidlo věcnosti. Dnes zkusím vyprávět o tom, jak masáž mozku porušuje pravidla, která se týkají předpokladů nějakého úsudku, neboť vaše logika může být naprosto dokonalá, leč z mylného předpokladu může vyvodit jakkoli dokonalá logika jen mylný závěr.

Příkladem jednoho z nejprostších porušení pravidel, která se týkají předpokladů, bývá, když se masáž mozku usápne na někoho, kdo třeba rád a dlouho serfuje internetem a prohlíží spoustu stránek. Masáž mozku praví: ”teda! Ten si tam tu pornografii musí užívat!” Řečeno jinými slovy: masáž mozku volí ze složitého mnohostranného jevu jen jedinou, pro označeného jedince nevýhodnou stránku.

Dalším porušením pravidel týkajících se předpokladů je chyba, které se říká ukvapené zobecnění. Příklad: paní Nováková dí ku svému muži: “Koukej, jak dokonale dnešní horoskop předpověděl co se bude dít s Boženkou:” Pan Novák odpovídá: ”No je, ale....” Paní Nováková: “žádná ale, na tom prostě musí něco být! Jinak by to tak nevyšlo.”

Třetím, velmi rozšířeným porušováním pravidla, které se týkají předpokladů nějakého úsudku, je skutečné, nebo předstírané přesvědčení, které říká že - potom znamená proto -. Právě tento druh přesvědčení je jádrem magického myšlení. Příklad: Stará Běta dostala serii epileptických záchvatů. Následoval dobytčí mor a pan starosta přišel o potenci. Z toho plyne, že stará Běta je posedlá, obcuje s ďáblem a je teď čarodějnice.

Kritické myšlení, narozdíl od myšlení magického říká, že - potom vůbec nemusí znamenat proto-. Odborník praví: post hoc non es propter hoc.Tedy z toho, že událost “B” v čase a prostoru následuje po události “A” vůbec nemusí plynout, že událost “A” a “B” jsou v příčinné souvislosti.

Jiný středověký příklad: v rohu místnosti byla stará zpocená košile. A hle, za týden na ní seděly dvě malé myši. Z toho plyne, že se myši rodí ze staré zpocené košile.

Příklad novověký: republikánský prezident Bush veřejně pokáral tehdejšího guvernéra státu Arkansas demokrata Clintona, že se státní výdaje za posledních několik let pod jeho správou zdvojnásobily. Bush však neřekl, že se v sousedním státu Missouri, jenž byl pod správou republikánského guvernéra, zdvojnásobily také. Bush dále neřekl, že se ve stejném období výdaje zdvojnásobily prakticky ve všech amerických státech, neboť federální vláda přesunula téměř všechny veřejné výdaje na vlády jednotlivých států. Bush nelhal. Jen masíroval mozky. Takže budete-li naslouchat kritickým řečem politiků, buďte více než pozorní a chtějte věcné údaje. Hlavně v těch směrech, o nichž politik nemluví.

Čtvrtému porušení pravidel předpokladů se říká “kluzký svah”. Jeho jádro je tvorba logicky vypadajícího řetězu, po němž se sklouznete přesně tam, kde vás chce masáž mozku mít. Skrytým principem je, že následný článek řetězu neplyne z článku předchozího se stoprocentní jistotou.

Příklad: Ve vedení levicové strany jsou kryptokomunisté. Dostanou-li se k moci, začne vyvlastňování. Důsledkem bude centralizovaný policejní stát.

Týž příklad naruby: Ve vedení pravicové strany jsou koupení představitelé cizích monopolů. Dostanou-li se k moci, zničí hospodářství této země. Důsledkem bude, že z nás vznikne kolonie patřící do třetího světa.

Páté porušení se provádí prostým odvedením pozornosti od tématu.

Příklad: Pan Novák prohlásí: “Společnost X nedodržela jediný slib, který dala, když žádala o privatizaci. Místo zavedení výroby a zajištění dvou set pracovních míst, které byly součástí privatizačního projektu, rozprodává stroje, budovy i pozemky.” Odpověď společnosti X: “Principem naší činnosti je svobodné podnikání. Jestliže kdokoli kritizuje princip svobodného podnikání, pak je jasné, o koho jde.

Ohromnou šestou kapitolu porušování pravidel, která se týkají předpokladů, jsou zkreslené statistiky a statistické chyby. Každý člověk by měl být víc než opatrný, jestliže je mu předložena jakákoli statistika, která jej má o něčem přesvědčit. Nejprostší, denně využívaný příklad říká: já mám k obědu dva řízky, ty nemáš žádný, z čehož plyne, že každý z nás má k obědu průměrně jeden řízek. Užití a zneužití statistiky jsou věnovány celé knihovny.

Poslední příklad porušování pravidel předpokladů se dá popsat výrokem: kdo nejde s námi, jde proti nám. Řečeno jinými slovy: tento druh masáže mozku z velkého počtu možností vybere jen dvě, případně tři a tak dále a postaví je do falešného protikladu.

MUDr. František Koukolík

Doslovný přepis části pořadu METEOR, Čro2

 

Přepsal P. Josef Pikhart